KALENDÁŘ
 září 2017 
28293031123
45678910
11121314151617
18192021222324
2526272829301
2345678
NOVINKY

Plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji

Základní principy a východiska procesu plánování sociálních služeb v JMK

Proces plánování sociálních služeb v JMK je vystavěn na vzájemné spolupráci kraje a 21 obcí s rozšířenou působností:

  • ve všech 21 ORP je realizován, na základě smluv s krajem, proces komunitního plánování.
  • JMK definuje rámcové strategie, metodicky obce vede, pracuje s výstupy od obcí a provazuje je s financováním.

Obce tedy prostřednictvím procesu komunitního plánování deklarují potřebnost a finanční podporu služeb, proto jsou v otázce nastavení a financování sítě pro kraj nepostradatelnými partnery. Tato strategie má prostřednictvím smluvního zakotvení politickou podporu, umožňuje optimalizovat podobu sítě služeb v návaznosti na místní potřeby a priority a garantuje stabilitu financování potřebných služeb.

Vzájemná spolupráce JMK a ORP v oblasti plánování sociálních služeb začala již v roce 2004, a to nabídkou odborného vzdělávání v metodě komunitního plánování pro zástupce 21 ORP. Partnerství bylo dále podpořeno spoluprací s metodiky komunitního plánování, kteří prošli v letech 2006-2007 vzdělávacím programem MPSV, finanční dotací v roce 2007 z rozpočtu JMK na zajištění procesu komunitního plánování v ORP a shromážděním potřebných podkladů pro přípravu koncepčních dokumentů.

Výstupem spolupráce bylo vytvoření prvního Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území Jihomoravského kraje, který vznikl pro období 2009 – 2011. Podstatnou část dokumentu tvořily průřezové priority a priority pro jednotlivé cílové skupiny, vymezující témata a problémy, které byly vnímány jako nedostatečně řešené. Pro potřebu plánování sociálních služeb byly na úrovni kraje definovány 4 hlavní cílové skupiny:

  • děti, mládež do 26 let a rodina
  • senioři
  • osoby se zdravotním postižením
  • a osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi.

V roce 2010 byla spolupráce JMK a 21 ORP v oblasti plánování sociálních služeb podpořena uzavřením smluvních vztahů. Na základě poskytnutého finančního příspěvku se ORP zavázaly ke vzájemné spolupráci, zajištění procesu komunitního plánování v rámci celého správního obvodu, zpracování komunitních plánů a využívání podpory krajských metodiků. Smluvní spolupráce byla znovu potvrzena v roce 2012 s udržitelností do roku 2018.

Další, v pořadí druhý Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území Jihomoravského kraje byl na období 2012 – 2014 a vznikl na základě průběžného vzdělávání, metodické podpory, výzkumu potřeb uživatelů služeb a procesů komunitního plánování 21 územně správních obvodů ORP. Jednalo se o rámcový dokument, jehož aktuálnost zajišťovaly jednoleté akční plány. Strategie v daném období byla zacílena na podporu a nastavení procesů propojujících potřebnost, kvalitu a finanční udržitelnost systému služeb v kraji. Důraz byl kladen zejména na provázání procesu plánování a financování sociálních služeb.

Od roku 2012 přijal JMK strategii založenou na udržení systému stávajících služeb s regulací vzniku nových služeb. Finanční podpora rozvojových záměrů byla úzce provázaná s výstupy procesu komunitního plánování. ORP deklarují potřebnost nové služby – prostřednictvím doložení souladu s komunitním plánem a finanční spoluúčastí na nákladech dané služby výši 10 – 20 % podle typu služby a formy poskytování. Tento mechanismus prověřuje, zda nová služba vzniká na základě potřebnosti v souladu s prioritami území a zároveň pro tuto službu garantuje finanční prostředky z dotačních titulů kraje a státního rozpočtu.


Významnou aktivitou, která zásadně ovlivnila podobu plánovacích procesů v kraji, byla realizace analýzy sítě sociálních služeb spojená s nastavením pravidel, kritérií a ukazatelů pro hodnocení a financování sociálních služeb v JMK. Aktivita probíhala v letech 2012 – 2013 a vyústila v přijetí Metodiky hodnocení registrovaných sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb v Jihomoravském kraji (dále jen Metodika) Zastupitelstvem JMK v září roku 2013. Dokument vycházel z obecně přijímaných parametrů pro síťování sociálních služeb, tedy z potřebnosti, dostupnosti, nákladovosti, kvality a aspektu provázanosti sociálních služeb. Je nástrojem pro měření a hodnocení nákladovosti a kvality sociálních služeb - určuje základní požadavky na úroveň efektivity a kvality služeb, které tvoří potřebnou krajskou síť a jsou financovány z prostředků JMK.

Přijetím Metodiky, která nastavila podmínky pro vstup služeb a jejich udržení se v podporované síti, začaly probíhat procesy síťování a optimalizace na úrovni JMK a síťování sociálních služeb na úrovni jednotlivých okresů. V JMK byl nastaven vzájemně provázaný tříúrovňový systém plánování a síťování sociálních služeb.

  • na úrovni ORP na základě uzavřených smluv s JMK probíhají místní procesy komunitního plánování sociálních služeb
  • prostřednictvím zástupců místních procesů je ve spolupráci s politiky na okresní úrovni řešena problematika vzájemné provázanosti strategií, otázka návrhu, potřebnosti a financování minimální sítě sociálních služeb pro dané území
  • Jihomoravský kraj metodicky vede 21 ORP v oblasti komunitního plánování a současně ve spolupráci s okresními týmy monitoruje, analyzuje dopady a nastavuje jednotlivé mechanismy pro efektivní správu sítě služeb v kraji.

V souvislosti s přechodem financování služeb sociální prevence v JMK z evropských fondů do dotačních systémů jsou procesy síťování zaměřeny nejprve na preventivní služby, kdy doložení nezbytné potřebnosti služby v území je vázáno na deklaraci spolufinancování obce ve výši 20 % z celkových optimalizovaných nákladů služby. Procesy optimalizace okresní sítě sociálních služeb budou v následujícím období pokračovat se zaměřením na služby odborného sociálního poradenství a služby sociální péče.

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území Jihomoravského kraje byl na období 2015 – 2017 shrnuje výstupy z procesu plánování sociálních služeb na úrovni Jihomoravského kraje i obcí s rozšířenou působností, vychází z vyhodnocení realizace předchozích dvou střednědobých plánů i individuálních projektů, reflektuje potřebné změny v podobě, nastavení, řízení a financování krajské sítě sociálních služeb a současně zohledňuje aktuální vývojové trendy v sociální oblasti na národní úrovni.
Dokument byl vytvořen v rámci realizace projektu „Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji III.“ Do procesu tvorby se dále zapojili členové pracovních skupin na úrovni JMK a další participující osoby, ať již zapojením v místních procesech komunitního plánování 21 ORP, nebo prostřednictvím připomínkování.

Základní principy a východiska strategie pro období 2015 - 2017

Cílem strategie na následující období je optimalizace stávající sítě sociálních služeb s ohledem na reálné potřeby, kvalitu, efektivitu poskytované péče a finanční udržitelnost podporovaného systému.

Sociální služby poskytované na území JMK:

  • jsou určeny pouze pro občany v obtížné životní situaci, kterou nedokáží překonat vlastními silami, za pomoci rodiny či dalších běžně dostupných veřejných služeb (školství, zdravotnictví, sociální práce na obcích atd.).
  • jsou poskytovány v míře nezbytné pro podporu samostatnosti a nezávislosti uživatelů
  • jejich poskytování nevede k setrvání nebo prohlubování nepříznivé situace, ale k sociálnímu začleňování
  • prioritně jsou poskytovány v přirozeném/domácím prostředí uživatelů, případně v malokapacitních pobytových službách
  •  jsou poskytovány v komplexní legislativně stanovené šíři a v souladu s reálnými potřebami uživatelů
  •  důraz je kladen na kvalitu péče i finanční efektivitu služby
  • jejich zařazení do podporované sítě služeb vychází z deklarace potřebnosti a finanční podpory obcí
  • hodnocení a financování z veřejných rozpočtů probíhá jednotně a transparentně v souladu s nastavenými pravidly – Metodika pro hodnocení sociálních služeb v JMK, přičemž důraz je kladený na jednotnost výkaznictví a kontrolní mechanismy
  • podpora rozvoje je zaměřena pouze na vybrané druhy sociálních služeb, přičemž omezení je dáno neexistencí služby v dané lokalitě, nebo vymezenou cílovou skupinou.

Výše uvedené principy se promítají do systémových priorit i priorit pro jednotlivé cílové skupiny Střednědobého plánu.